"PÁN GALAXIE se ráno probudil. A vydal se na procházku okolo hradu."
"PÁN GALAXIE si poslední dobou už celkem zvykl na rozbité jelenvizory ležící vedle hradu. No stále ještě neobjevil příčinu, proč jeleni skáčou ze střechy. A nevěděl, co s tím..."
"Jeden z jelenvizorů nebyl úplně rozbitý. PÁN GALAXIE se podíval na film "Jak zesmutněli jeleni". Film vyprávěl o tom, jak se jelenvizor chtěl vrátit do lesa. Už byl dokonce na cestě, všechno šlo hladce, ale antény na hlavě mu to znemožnily..."
"Tehdy mu to došlo... Začal v pokoji hbitě šramotit.
"Nakonec vytáhl ven peřinu. Peřinu, na kterou když si lehnete, vyvolá ve vás pocit štěstí. Tak, jako vás váš partner doplňuje v určitých vlastnostech a cítíte se s ním šťastně, tak vás obklopí (obpeřiní) a doplňuje peřina. Když do ní dáte lebku, peřina ji obklopí a lebka je šťastná. PÁN GALAXIE vložil do peřiny hodně umu. Peřina je plná obláčků a páry. Obláčky jsou lehké, protože jsou plněny polystyrenovými kuličkami. Konečně byl i PÁN GALAXIE spokojený. A od té doby padaly jelenvizory do peřin a žádný se už nerozbil. Přestaly být smutné a žily šťastně, dokud nepomřely."
"PÁN GALAXIE žije na hradě sám se svými nápady. Vždy, když přemýšlí, tak se mu kouří z hlavy. Potom musí vyvětrat hrad, a tak jde na procházku do zahrad. Ale to snad ne?"
"Jeleni našli smrt v peřinách. PÁN GALAXIE je roztrhal a jejich vnitřnosti rozsypal po obloze. Peřiny také vysypal. Padají pomalu a jsou bílé. PÁN GALAXIE si uvědomil, že štěstí je každopádně lehce pomíjivé. A rozhodl se, že se už nebude více usmívat. A tak i bylo..."
Žádné komentáře:
Okomentovat