Lidé mezi námi

Nově zařazujeme do tohoto blogu také seriál o lidech mezi námi. Jsou to lidé, které běžně potkáváme na ulici, v obchodech nebo kavárnách, ale málokdy si jich všimneme. I když, někteří s nimi možná dokonce žijí. Mišo se s nimi potkává a postupně zpracovává jejich životní příběh. Vítejte v seriálu o lidech mezi námi!

V dnešním dílu si představíme řezníka bez tváře. Protože si přeje zůstat v anonymitě, budeme mu tak i nadále říkat - řezník bez tváře (v originále mäsiar bez tváre). Řezník vznikl z odřezků masa na jatkách. Neurčité těleso rostlo a začalo se podobat tomu, co vidělo každý den - řezníkům. Až se vyvinul do lidské podoby, zabil řezníka, který měl zrovna noční, vzal si jeho zástěru a nahradil ho v jeho práci. Bylo sice nápadné, že nemá žádnou tvář, ale protože pracoval poctivě a na nic si nestěžoval, nechali ho na jatkách být. V dnešních dnech má stále svou práci, ve které tráví veškerý čas. Jatka však neprosperují, a tak se řezník začíná o svou práci bát. Co s ním bude dál, nikdo zatím neví...

Muscular genesis

V roce 2011 byl poprvé viděn nový živočišný druh Muscular. Od té doby byl podroben důkladnému zkoumání, které si můžete prostudovat ve dvou jazykových verzích. 

Muscular

Podívali jste se někdy pod kapotu svého auta? A podívali jste se opravdu důkladně? Jestli ano, možná už jste narazili na Musculara. Starou formu života, která se ukrývá právě v autech.V noci, když všichni spí, se tiše vkrádá do ulic. Tento konkrétní Muscular byl objeven v jedné nejmenované posilovně. Po jeho prozkoumání byl vytvořen odlitek, který slouží vědcům ke studování tohoto jedinečného druhu. 

Pokud byste Musculara rádi prostudovali, můžete jej koupit zde: 

https://www.etsy.com/listing/243089871/muscular-red-meaty-skinless-car-toy-art?ref=shop_home_active_1

La baguette

Zloděj plnotučných výrobků

Představte si svět, ve kterém neexistují tučné výrobky. Vše je bez tuku, bez chuti, bez zápachu. Tady není místo pro milovníky sádla. A tomuto diktátu dokonalého světa bez kalorií se jednoho dne vzepře nespokojený občan. Muž, který odmítá nízkotučné jogurty a sojové maso. Muž, který chce svou denní dávku tuku - zloděj plnotučných výrobků!

PÁN GALAXIE

"PÁN GALAXIE se ráno probudil. A vydal se na procházku okolo hradu."

"PÁN GALAXIE si poslední dobou už celkem zvykl na rozbité jelenvizory ležící vedle hradu. No stále ještě neobjevil příčinu, proč jeleni skáčou ze střechy. A nevěděl, co s tím..."

"Jeden z jelenvizorů nebyl úplně rozbitý. PÁN GALAXIE se podíval na film "Jak zesmutněli jeleni". Film vyprávěl o tom, jak se jelenvizor chtěl vrátit do lesa. Už byl dokonce na cestě, všechno šlo hladce, ale antény na hlavě mu to znemožnily..."

"Tehdy mu to došlo... Začal v pokoji hbitě šramotit.

"Nakonec vytáhl ven peřinu. Peřinu, na kterou když si lehnete, vyvolá ve vás pocit štěstí. Tak, jako vás váš partner doplňuje v určitých vlastnostech a cítíte se s ním šťastně, tak vás obklopí (obpeřiní) a doplňuje peřina. Když do ní dáte lebku, peřina ji obklopí a lebka je šťastná. PÁN GALAXIE vložil do peřiny hodně umu. Peřina je plná obláčků a páry. Obláčky jsou lehké, protože jsou plněny polystyrenovými kuličkami. Konečně byl i PÁN GALAXIE spokojený. A od té doby padaly jelenvizory do peřin a žádný se už nerozbil. Přestaly být smutné a žily šťastně, dokud nepomřely."

"PÁN GALAXIE žije na hradě sám se svými nápady. Vždy, když přemýšlí, tak se mu kouří z hlavy. Potom musí vyvětrat hrad, a tak jde na procházku do zahrad. Ale to snad ne?"

"Jeleni našli smrt v peřinách. PÁN GALAXIE je roztrhal a jejich vnitřnosti rozsypal po obloze. Peřiny také vysypal. Padají pomalu a jsou bílé. PÁN GALAXIE si uvědomil, že štěstí je každopádně lehce pomíjivé. A rozhodl se, že se už nebude více usmívat. A tak i bylo..."

Byl nebyl... jeden veselý ilustrátor

Za sedmero horami, za sedmero řekami a za sedmero lesy žil v malém království jeden veselý ilustrátor. Celé dny sedával s perem v ruce v nejvyšší věži a kreslil všechny své kamarády. Strašidelného čerta i s jeho šíleným kozlem, stydlivého kata a zlého jezdce na koni. Všechny jeho oblíbené postavy ho však postupně začínaly nudit. A tehdy se odlepil od svého stolu a přistoupil k oknu. Pořádně se rozhlédl. Kromě svých čertovských kamarádů uviděl také něco nečekaného. Konečně pochopil, že v pohádkovém světě nežijí jen zlá nebo trošku zlá stvoření, ale také princezny a princové, milá zvířátka a blázniví dvořané. A když už se rozhodl zabývat také touto světlejší stránkou království, pojal ji, jako ostatně vždy, po svém. 

Konec

Přiložené ilustrace byly vytvořeny pro vánoční kampaň Kofola - Pekelné pohádky (2013).